Snímek ze série lesní tematiky z jara 2023, kdy jsem se chodila léčit do zeleně jara a ticha lesa. Dvojitá expozice pořízená uměleckých objektivem od Lensbaby, Bad Kissingen, Bavorsko. Místní smíšené lesy nabízejí rozmanitý porost a tak je pořád co fotit a místo na kopci dovoluje slunci prozářit i hustý les. Moc lesa a jeho vůně i barvy je obrovská. Dokáže změnit biologické procesy v těle způsobem, jež je hoden pocty a poctou lesu je i celá má lesní zelená série na FB ( a YouTube).

Kvítkosnění není z této nové kolekce, ale bylo takovým startovním momentem pro tvorbu dalších foto-obrazů a proto tu nesmí chybět jako takový můj talisman. Expozice roztančených rudých kvítků oceněná porotci soutěže Fotograf roku (časopis FotoVideo, “Luční kvítí” 2019) je zároveň jeden z nejžádanějších obrazů. Fotografii jsem komponovala na promenádě v lázeňském městě Bad Kissingen, Bavorsko. Kvítka aranžovaná v květináčích místními zahradníky byly separované od ostatní zeleně, na je

Tento záhon plný červené, bílé a zeleně mě zaměstnal na hodně dlouho. Snímků vzniklo mnoho - celou sérii najdete na mém profilu na FB (sekce reels). Opět kombinace ICM, ME za pomoci kreativního objektivu Lensbaby, jehož zásluhou je měkké světlo a nízká hloubka ostrosti.

A ještě jednou tulipány. Tentokrát v aranžmá pestrobarevného záhonu sytých barev. Plnost barev si žádala i vášnivější tahy štětcem (tedy fotoaparátem). Snímek je příkladem odvážnějšího a extravagantnějšího využití ICM techniky.

V této kompozici jsem zřetelně využila techniku ICM, konkrétně rotačního pohybu fotoaparátu k rozmazání hlubin zeleného keře. Tento keř byl tak trochu roztančený kolem středu už tak jak ho vidí lidské oko. Vícenásobná expozice spolu s pohybem a přeostřováním mi pomohla tuto dynamiku podtrhnout a rotující listy i květy ještě více roztočit. Líbil se mi i kontrast vanilkovo-zelenkavých kvítků a šťavnatě zelených listů.

Experimentování s focením květů je moje záliba. Výsledky jsou někdy velmi avantgardní a jindy konzervativní. Mezi takový klidný snímek bych zařadila i tento. Je to rotující slunce? Květina co se sluní? Nebo květ jehož krása se okázale rozpíná, zvětšuje a roste z energie léta? vyberte si dle svého ladění... Pro mě je to taková živá květinová mandala na paletě okolních kvítků, nabíječka na energii když nemůžu být venku a chybí mi slunce.

Neběžnou kresbou a neostrost nabídla tentokrát sama příroda. Že jde o odraz obrazu na vodní hladině je v celku patrné. Tady jde spíše o to, být na správném místě ve správný čas. Tady jsme v mém rodném městě Jablonci nad Nisou u populární jablonecké přehrady s nevyčerpatelně krásnou scenérií. Slunce zapadá do hlubin, větve se vlní spolu s vodními vibracemi a člověk se musí se k této rezonanci přidat, protože ví, že je toho součástí.

Rozcuchaná kopretina je příkladem jedno-snímkové ICM kompozice. Kopretiny lemovaly chodníky a bylo šero, tedy právě tak akorát málo světla na použití ICM techniky. Tmavá tráva poskytla krásné plátno na tahy bílou barvou. Směry pohybů fotoaparátem jsou volbou vkusu. Houfy kopretin často pózují na fotkách a září svou bělostí jako silné žárovky. Proto jsem vybrala tuhle střapatou krásku - ICM technika mi pomohla ukázat její ladnost a navíc se jakoby dělí o svou záři se svým okolím.

Kdo by nemiloval pohledy na modré nebe skrze koruny stromů -i mé oblíbené téma. Nejlépe se zpracovává mimo léto, kdy koruny stromů odhalí své linie. Struktura větví je typickou ukázkou přírodního fraktálu. Použila jsem vícenásobnou expozici i pohyb fotoaparátu a jako kouzlo se objevila krásná spirála připomínající fotografie dalekých vesmírných galaxií. Spirála v sobě skrývá mnohé matematické konstanty a tak je pro mě výsledek symbolikou vzájemné propojenosti skrze zákony geometrie.

Jarní výzdoba lázeňské promenády v Bad Kissingen je každoročně plná tulipánů s obrovskými květy. Tuto krásu si chodí fotit opakovaně místní i turisté. Tyto tulipány byly vsazeny mezi drobná bílá kvítka Pro mé focení se stala doba odkvétání a otevřených korun ještě atraktivnější. Prolnutí více snímků, ostrých i neostrých, přineslo efekt zasněžení. Tato až naivní kompozice mi ale vykouzlila úsměv na tváři - proč se nevrátit do pohádky a být chvíli zase v dětské radosti.

Trávy a louky mě vždy přitahovaly svou něhou a jakýmsi éterem, který lehce dýchá mezi jemnými stonky. Tento snímek vznikl navíc uprostřed velkoměsta. Krásná práce zahradníků kolem kancelářských budov nabízí lidem luční atmosféru i v rušném místě poblíž Karlína. Kontrast zlatavých trav a modro-fialových drobných kvítků byl jasnou volbou pro experimentování s ICM snímky. Snímek z této série získal přes tisíc pozitivních hodnocení v mezinárodní ICM skupině na sociálních sítích.

I tento snímek zrcadlí mou lásku k lukám. Divák ve své fantazii může vytvořit malebný horský svět kolem stodoly. Ve skutečnosti, je snímek pořízen ve městě Bad Kissingen. V Bavorsku najdete mnohá krásná původní místa zachovaná i v městské zástavbě. Přesto, že vpravo a i vlevo stály domy, traviny před starou zachovalou dřevěnou stodolou byly divoké a hmyz doslova šílel z nabídky šťavnatých květů. Na chodník sálalo teplo a vůně toho kousku jiného světa Vás zastavila. Opět kombinace ICM a ME.

Tento snímek je takovou výzvou techniky ICM, protože zahrnuje i osoby. Trefit správnou míru rozmazání na pohybujících se osobách není snadné. Moc pokusů není. Lidé prostě jdou dál. Nezbylo než nacvičit správný pohyb aparátu a čekat... Důležité jsou i břízy, které jsou pro svou bílou kůru pro tuto foto-techniku ICM ideální stromy. Přítomnost procházejících je pro mne připomínkou mnoha procházek kolem jablonecké přehrady v mém dětství. Je to mé osobní místo.

Příroda zůstala obnažená po odchodu zimy. Jen linie stromů a větví, světlo a zem bez rostlinek. Taková nahá scenérie. A přesto byla svým světlem dynamická a přitažlivá. Dlouhé stíny jsou atraktivní a fotogenické. Zdůraznila jsem je pomocí zoomování během expozice (plus vícenásobná expozice). Nejhezčí snímky vznikají často na nečekaných místech: za hřbitovní zdí... Jablonec nad Nisou.

A opět stromy a jejich větve, ale bez listí, tak aby mohly kreslit na plátně scény. Pastelové jarní barvy na pozadí dávají tušit, že třešně začínají kvést a život se dává do pohybu. Minimalistický snímek bříz s důrazem na implementovanou strukturu skrze techniku ICM, nechává prostor fantazii, aby domalovala květy a listy mezi načrtlé linie.

Procházka podél řeky v horkém létě. Většina rostlin už odkvetla. Různé odstíny zelené se mísily na obzoru i na zemi. Jen pro focení chybělo trochu více kontrastu. Nakonec nezbylo než si něco naaranžovat. Natrhala jsem si drobné kvítka a zasunula je do jednoho velkého trsu trávy u polní cesty. A v mělčině zeleného moře se teď blyští kvítka jako zrnka písku v moři a vibruje něha jemných trav. V ten den vzniklo několik nádherných snímků, které si získali okolo tisíce fanoušků na sociálních sítích.

Jarní žluté ostrůvky radosti po šedivé zimě to jsou keře zlatice, které vykvetou snad jako úplně první. Člověk lačný po živosti jara od nich nemůže odtrhnout oči. Ale pro focení nejsou tyto malá kvítka keře hustě u sebe příliš fotogenické, tedy pokud je nefotíte v rámci široké kompozice krajiny. Proto jsem zvolila kombinaci různých ICM pohybů a ME, abych dostala do statického obrázku tu sytost žluté v jarním větříku, tu emoci radosti a kladného očekávání dynamiky růstu jara.

Nafotila jsem stromy na vrcholu kopce u zříceniny Burgruine Botenlauben (Bad Kissingen) v momentě, kdy slunce právě zacházelo za obzor. Díky tomu se stromy jakoby koření do zlatavého světla. Místo je o letních večerech plné lidu - genius loci zjevně působí. Často zde vídáte siluety lidí sedět v protisvětle na římse zříceniny - vyfotit takový pohled má až kýčovitý narativ. Ale dva stromy (malý a velký) jsou pro mě smysluplnou metaforou těchto dvojic. ICM, ME a následná vlastní grafická kompozice.

Tento snímek jsem zkomponovala v době každoroční fantastické tulipánové výzdoby lázeňského parku Luitpoldpark v Bad Kissingen (Bavorsko). Tulipány se paradoxně staly fotogeničtější v době svého odkvétání, kdy otvíraly své okvětní lístky do stran jako obrovskou náruč. Snímek je trojnásobnou expozicí skrze kreativní objektiv od Lensbaby. Fotila jsem v době tzv. “modré hodinky” - Modrá barva je tady přirozeným výsledkem charakteru světla, které se odráželo od okna lázeňské budovy.

Lázeňský par (Bad Kissingen) se krom jiného chlubí unikátními vzrostlými stromy. Tento snímek je více než co jiného zachycením nízkého jarního slunce, které se opírá do neobvyklé skupiny stromů, rostoucích u sebe ve formě kytice. Žluté narcisy, které bývají po skupinách rozeseté po celém parku, jsou pak ukryté ve žlutých stopách v popředí a jejich kresba prozrazuje směry tahy fotoaparátu. Dlouhé stíny ve směru diagonály snímku mi pomohly zdůraznit perspektivu.

Tato soška Buddhy stojí opravdu v lese (Wald für die Seele - Bad Kissingen), což je symbolické, neb les je ten nejkrásnější chrám k rozjímání. Můžete se připojit. Dvojitá expozice za brzkého jara. Prolnout detail hlavy a celou sochu sedícího Buddhy mi přišlo jako vyjádření božství, které nezná jeden nebo dva, já nebo ty, které je všude zároveň. Detail zavřených očí je pozvánkou k meditaci. Mladé lísky jsou jako mladé duše plné otázek.

Tento snímek vznikl v parku Luitpoldpark (Bad Kissingen) Užívala jsem si pohled na kmeny stromů lemující břeh řeky a jejich zrcadlovou symetrii v odrazu hladiny. Voda krmí stromy a stromy chrání a zpevňují břeh řeky - scéna ještě oproštěná od bujarého jarního života dýchala čistotou tématu symbiózy života stromů a řeky. Dvojitá expozice za současného pohybu fotoaparátu zdůraznila prolnutí života stromů a řeky.

Podvečerních procházek v lesích kolem Bad Kissingenu (Bavorsko) se jen tak nenabažíte. Smíšené lesy jsou fotogenické a cesty upravené. Tento snímek vznikl v kopcích při západu slunce, když jsem experimentovala se zoomováním během expozice. Dva hlavní prvky: cesta a slunce, hravě naplňují obsah obrazu díky své silné symbolice. Slunce díky ICM technice focení dostalo charakter komety, co nás na cestě za štěstím doprovází do zatáček života.

Vítám Vás v mém oblíbeném “Luitpoldparku” (Bad Kissingen, Bavorsko). Zdejší zahradníci jsou opravdu kouzelníci. Byl podvečer, trocha vánku, krásné světlo, kontrast měkkých něžných trav a tmavých statných fialovo- modrých kvítků. A mé oblíbené foto-hračky od Lensbaby (kreativní krystalové filtry) a vznikla tato pohádková kompozice ze světa vílých bytostí (k dispozici více variant). Fot'ák musel až na zem a já jsem si přála se na chvíli zmenšit a stát se luční bytostí.

Tento obraz patří mezi těch pár, kde jsem realizovala myšlenku dílem i grafickou prací. Vznikl fúzí dvou mých fotografií. Jedné - čistě minimalistické fotky havrana v holých větvích proti bílé obloze a druhé - fotografie barevného artefaktu čočky objektivu (lens flare). Rozložené světlo za použití horizontálního pohybu aparátu při expozici vykouzlilo mystický svět, do kterého jsem nechala vstoupit strom se sedícím havranem. Barevnost rozkladu světla mě uchvátila.

Fotografie vznikla v jarním chladném dopoledni, když jsem čekala na výměnu pneumatik v parčíku u servisu.. V některých korunách stromů se objevovaly první lístky a vypadaly v té záři spíše jak zlatíčka zapomenutá ze zimní vánoční výzdoby. Fotografie je dvojitou expozicí, přičemž při druhém záběru jsem použila zoomování, abych protáhla paprsky slunce. Takže jsem si přitáhla slunce až k sobě a atˇ prší jarní světlo až k Vám.

Fotografie květů japonské třešně už při zapadajícím slunci vznikla v Bad Kissingen v lázeňském Luitpoldparku. Po chvíli jsem z té záplavy růžové byla už přesycená a tak jsem hledala jen jemnou impresi té sladkosti, k čemuž mi pomohl hravý objektiv Sweet 50 od Lensbaby. Když se mi podařilo do snímku dostat i další odstíny fialové a jemné oranžové a ukotvit je nosnou linií větve, byla jsem spokojená se snímkem a jeho nádechem “japonské” drobnokresby.

Snímek komponovaný v milovaném Luitpoldpark, Bad Kissingen (Německo) z mostu nad řekou - vícenásobná expozice obohacená o rozmazání ICM technikou. Vznikl tak lehce impresionistický snímek jarního stmívání, kdy zelená je již svěží, ale je jí jen málo a tak toužíme po dalším východu jarního slunce, které probudí další zeleň, další život. A u zapadajícího slunce nám zrak nakonec s očekáváním skončí: “Nezapadni na dlouho!”

Obraz vytvořený ze dvou mých fotografií - klasického pohledu vzhůru do korun stromů a dynamické fotografie rozpohybovaných větví proti modré obloze. Graficky pak složeno kolem základního tvaru stromu a kolorováno. Kompozice je tak rozvedením tématu fraktálních struktur (typického pro rostlinnou říši), do širšího kontextu... Často nacházíme pokoj a klid právě v opakování známého, v rytmice života, třeba právě života stromů ...

Snímek ze série lesní tématiky z jara 2023, kdy jsem se chodila léčit do zeleně jara a ticha lesa. Lesní cesta s centrální kompozicí. Lehký zelený závoj dodává místu dojemnost a je vytvořen dvojitou expozicí skrze kreativní objektiv Lensbaby.

Nad mraky je vždycky světlo. Hejna ptáků odlétají z nízko položených těžkých mraků do výšek, za světlem v nebi. Symbolikou i metaforicky mnohovýznamový motiv, který se může stát velmi osobní každému z nás. Můžete být stromem, co sílí a roste k nebi, můžete letět s hejnem za svobodou, můžete se ptát, kam vede Vaše cesta. Obraz je grafickou fúzí několika mých fotografií.

Stromy a listy fotím ráda - může se toho krásného pohledu člověk vůbec nabažit? Každý podzim znovu a znovu. Tento snímek je zajímavý i proto, že nevznikl v přírodě, ale na pražském sídlišti - i k mému vlastnímu překvapení. Namísto horizontálně jsem namířila fotoaparát dolů a nahoru - spojením země a nebe s korunami stromů skrze dvojitou expozici vzniklo opětovné spojení listí a větví (ze série Perspektiva podzimu).

Javorové listy mají své paprsky - stejně jako slunce a když podzimní nízké slunce prosvítí listí, nemůžete jinak, než se zastavit a kochat se. Proč to nespojit ... Použila jsem několik technik, jak vícenásobnou expozici, tak zoomování během delší expozice pro zvýraznění paprsků, tak grafické možnosti skládání motivů v editoru. A pro takovou krásu nemusíte chodit daleko, stačilo se projít kolem domu v Praze.

Diváky velmi oblíbený snímek opravdu vede myšlenky i emoce k centru nás samých - k srdci. Snímek je mou vlastní kompozicí, kdy jsem žlutý list umístila tak, jak listy často nakonec přirozeně přistanou, do nerodného keře s kontrastním červeným zbarvením na zahradě rodičů v Jablonci. Zlatavá barva symbolizující slunce (radost) a samotný tvar listu (srdce), to vše vedlo přirozeně k názvu fotografie, který uzavírá metaforicky celou kompozici a není zde rozhodně jen v doprovodné roli.